„Plná funkce řízení“, je v rámci DVTŘ velmi všeobecně používaným termínem, který ve větší detailnosti rozvíjí definici řízení. Je to objektivní proces, který představuje následnost dějů, kterými se realizuje proces řízení v celém rozsahu identifikovaných možností a  příležitostí. Jinými slovy, zahrnuje celou algoritmiku řízení objektu, nebo procesu.

 

V základu můžeme PFŘ rozdělit na dva základní modely, lišící se v 1. etapě.

​

Na model reaktivního řízení – kdy je stanovení cílů v PFŘ založeno na rozpoznání faktorů ovlivňujících subjekt, tj. řízení ve směru od problému a

​

na model aktivního řízení – kdy je stanovení cílů v PFŘ založeno na představě o požadované budoucnosti, vytvořené subjektem řízení, tj. řízení ve směru k cíli.

 

Etapy plné funkce řízení pro model řešení problému (V obsahu kontroly, jsou parametry, které je nevyhnutelné v procesu řízení kontrolovat):

 

1. Etapa - Identifikace faktoru prostředí, který tlačí na psychiku a tím vyvolává subjektivní potřebu řízení.

​

 

Předpokladem realizovatelnosti této etapy, je předchozí nashromáždění alespoň minima informací o prostředí, které má vliv na subjekt, protože v opačném případě ovlivňující faktory, v jejich celém spektru, není schopný rozpoznat. 

 

Obsah kontroly – protože lze řídit jen objektivně existující, nebo objektivně možné procesy, je třeba zkontrolovat, zda je identifikovaný objektivní faktor reálny, vymyšlený nebo iluze.

 

2. Etapa - Formování stereotypu budoucího rozpoznávání faktorů vnějšího prostředí, a jeho rozšíření v kultuře společnosti.

 

Je nevyhnutelné identifikovat a analyzovat seznam parametrů, které charakterizují přítomnost faktoru vyvolávajícího potřebu řízení a určit metrologii rozpoznávání každého z nich. Smyslovými orgány, přístrojově, nebo oboje.

 

Obsah kontroly - metrologická konzistence identifikace faktoru, na sobě nezávislými pozorovateli

 

3. Etapa - Stanovení cílů ve vztahu k identifikovanému faktoru.

 

V podstatě jde o formování vektoru cílů řízení, v souvislosti s tímto faktorem, a zavedení tohoto vektoru cílů do celkového vektoru cílů subjektu. Stanovování cílů může zahrnovat i řešení stability dílčích cílů, ve smyslu předpovídatelnosti, i když to může být přesunuté do 4. Etapy.

 

Obsah kontroly - Analýza cílů, struktury vektoru cílů pro zjištění defektů (vzájemně se vylučujících cílů, narušení pořádku priorit cílů, opakování stejných cílů v různých prioritách, atd.), a metrologická konzistence každého z nich.

 

4. Etapa - Formování základní koncepce řízení, včetně jednotlivých dílčích koncepcí řízení ve vztahu ke každému cíli a jejich zařazení do sestavy celkového vektoru cílů.

​

Na základě řešení úlohy o stabilitě, ve smyslu předpovídatelnosti chování se objektu, nebo procesu, pod vlivem vnějšího prostředí, vlastních změn objektu a řízení.

 

Obsah kontroly – jestli, a jak, je ve vztahu k faktoru, identifikovanému v 1. etapě:

 

1. Řešená úloha, prognostiky působících vlivů, a  možnosti dosáhnutí stanovených cílů.

2. Existuje všeobecná koncepce řízení, a jak je do ní zahrnutá vlastní koncepce řízení podle cílů, spojená s tímto faktorem.

 

5. Etapa - Zavedení základní koncepce do života. Organizace nových nebo reorganizace existujících řídících struktur, nesoucích cílové funkce řízení.

 

Obsah kontroly - U sociálních aplikací, to v praxi znamená, rozdělení osobní zodpovědnosti za, různé etapy projektu, mezi různé lidi, rozdělení pravomocí a různých zdrojů, které jsou nevyhnutelné pro výkon jejich funkcí. Je potřebné se zaměřit na, identifikaci a zabezpečení konzistence toho síťového modelu, v kterém se nachází činnost té struktury, která nese vlastní koncepci řízení ve vztahu k faktoru identifikovanému v 1. etapě.

 

6. Etapa - Kontrola (sledování) činnosti struktur v procesu řízení, a koordinace jejich vzájemných součinností.

 

Obsah kontroly - u sociálních aplikací, je to, kontrola a monitorování projektu na základě jeho síťového modelu, a činnosti struktur, i osob, které osobně odpovídají za činnost svěřené struktury.

 

7. Etapa - Likvidace existujících struktur a uvolnění použitých zdrojů v případě nepotřebnosti, nebo jejich udržování v provozuschopném stavu až do následujícího použití.

​

​

Porovnání verzí Plné funkce řízení

​